Quinoa. Je to „kwuh-no-uh“ nebo „kwin-wah“? Pravdou je, že se to vyslovuje „keen-wah“. Quinoa vypadá jako kuskus nebo proso, ale je to jakási pseudoobilnina.
Tato plodina je skvělým zdrojem živin. Má vysoké hodnoty fytonutrientů a flavonoidů, které jsou důležitými bojovníky proti rakovině. Quinoa je také bohatá na mangan, hořčík, tryptofan, kyselinu listovou a fosfor. To všechno by mělo být součástí zdravé stravy. Ve srovnání s jinými obilninami je quinoa podstatně lepším zdrojem vápníku a bílkovin. Působí protizánětlivě, má pozitivní vliv na srdce a cévy.
Kde se vzala?
Čím je pro nás pšenice, tím je pro Jižní Ameriku quinoa. Nenáročná plodina se pěstuje díky své odolnosti ve vysokohorských oblastech už více než šest tisíc let. Staří Inkové ji nazývali „matka zrno“ a považovali ji za posvátnou. S oblibou z ní kvasili pálenku s názvem „chica“. Exoticky znějící název získala quinoa díky zkomolení původního jména španělskou výslovností. S objevovatelskými výpravami dorazila v 19. století také do Evropy a odtud do zbytku světa a později se stala i jednou z důležitých potravin na mořských expedicích Thora Heyerdahla. Největšími pěstovateli jsou dnes Peru a Bolívie.
Co to vlastně je?
Drobné kulaté zrna, která připomínají loupané proso nebo kuskus, jsou semeny rostliny chenopodium quinoa (česky – merlík chilský). Ačkoliv vzhled rostliny i způsob použití semen zavádí k zařazení mezi obilniny, ve skutečnosti se jedná o pseudoobilninu. Podobně jako z pohanky nebo amarantů z ní lze získat mouku, ale botanicky nepatří do čeledi lipnicovitých mezi klasické obilniny. Výhodou pseudoobilnin je, že neobsahují lepek a proto jsou vhodné pro ty, kteří trpí celiakií.
Jak nám může prospívat?
Na první pohled nenápadná quinoa patří mezi výživové „bomby“. Může se pochlubit vysokým obsahem bílkovin (od 12 do 22 procent) a pyšní se také řadou vitamínů – například beta-karotenem, vitamínem C, kyselinou listovou, thiaminem nebo riboflavinem. A aby toho nebylo málo, nabízí i nezanedbatelný zdroj minerálů, obsahuje vápník, železo, draslík, zinek nebo hořčík. Díky vláknině je i dobře stravitelná. Výška obsahu všech hodnotných látek u konkrétní vzorky quinoy závisí na kvalitě půdy a způsobu hospodaření. I proto se vyplatí kupovat quinou v biokvalitě.
Proč by neměla chybět ve vegetariánském jídelníčku?
Kdybyste se stali vegetariánem, bude vaším stálým problémem a noční můrou dostatečný přísun aminokyselin. S quinoou se ale nemusíte bát – vysokým obsahem těchto látek se přibližuje sóji. Významný podíl aminokyseliny histidinu je důležitý ve výživě kojenců a malých dětí.
Jak na ni?
Quinoa není náročná na přípravu, po uvaření má jemnou, nadýchanou strukturu a lehce oříškovou chuť. Vaří se asi 15 minut – dva díly vody na jeden díl quinoy. Její velkou výhodou je možnost úpravy jak naslano (s kořením, zeleninou), tak nasladko (například na snídani s medem, ovocem, ořechy nebo rozinkami). Při pečení můžete část běžně používané mouky nahradit quinoovou a zvýšit tak výživovou hodnotu.
Jak ji uvařit?
Quinoa je skvělou alternativou k rýži, těstovinám, kuskusu, ovesným vločkám nebo jiným obilninám. A připravuje se stejně jednoduše jako rýže! Aby se správně uvařila, pracujte se stejným poměrem jako u rýže: jedna šálka na dvě šálky vody nebo vývaru. Když přivedete vodu k varu, přidejte do ní propláchnutou quinou. Můžete přidat i trochu soli nebo olivového oleje. Dustěte asi 20 minut





Emília Bieliková –
Peter Steklac –
Simona Bačíková –