Trenčan Pšeničná polohrubá mouka na kváskování 1000g

zkoušeli bezmála 1 rok, kde Naty a Daniela si pravidelně braly vzorky a kváskovaly. Všechny výhrady a poznatky jsme pak na společných setkáních konzultovali a řešili, z čeho vznikla tato edice mouk. Mouka na kváskování musí být v prvé řadě z vysoce kvalitní pšenice, tudíž patří k exkluzivním moukám na trhu. Jako jediná exkluzivní řada se může pyšnit na slovenském trhu Značkou kvality SK. Mouka na kváskování má oproti běžným moukám vyšší parametry téměř ve všech ukazatelích. Mluvíme o ukazatelích pekařských vlastností, kde při výrobě chleba a pečiva formou kváskování je tato zvýšená kvalita velmi důležitá, a to proto, že jde hlavně o zrání těsta, které vyžaduje delší čas, protože těsto musí být stabilní během zrání. Mouka na kváskování má vyšší energii, stejně jako amylografické maximum, tj. enzymy v ní pracují pomaleji, což je žádoucí pro kváskování jako takové. Můžeme říci, že na svoji práci enzymy potřebují delší čas. Další rozdíl mezi moukami na kváskování a obyčejnými moukami je ten, že s nimi pravidelně Naty a Daniela pracují a takovým způsobem je mouka pod neustálou kontrolou odbornic – vývojářek. Všechny velké změny, které Naty a Daniela zaznamenají, spolu konzultujeme. Pro ty zákaznice, které budou s touto moukou pracovat, se běžné problémy budou řešit mnohem snáze a Naty a Daniela si navzájem mohou komunikovat, protože Naty a Daniela tyto mouky velmi dobře znají.

• Odkud kupujete obilí? Od slovenských nebo od zahraničních dodavatelů?

Mlýn Trenčan je na trhu 18 let a během této doby vždy preferoval nákup obilí od slovenských zemědělců. Jsme rodinná firma, která si uvědomuje důležitost podpory slovenského zemědělství a potravinářství. Co se týče kvalitních pšenic, i dnešní slovenští zemědělci je dokážou v dostatečném množství vypěstovat, je o ně zájem i v zahraničí. Dosud nebyl ani jeden rok takový, abychom museli přistoupit k nákupu kvalitních pšenic ze zahraničí. Co se týče potravinářského žita, jsou roky, kdy musíme přistoupit k nákupu potravinářského žita ze zahraničí, ale objem nákupu nikdy nepřesahuje 20 % celkové roční potřeby Mlýna Trenčan. Je to z důvodu buď nedostatku žita na trhu, nebo jeho nízké kvality. Jsme slovenský mlýn a chceme dělat se slovenskými zemědělci a vyrábět mouky pro slovenského spotřebitele.

• Zlepšujete kvalitu mouk nějakými aditivy nebo konzervačními látkami?

Když mluvíme o konkrétních moukách Kváskování, tak Naty a Daniela výslovně žádaly, aby mouky na kváskování žádné aditiva neobsahovaly. Takže tato edice mouk žádná aditiva neobsahuje.

Nicméně dnešní moderní mlýny – ať už na SR nebo ve světě – jsou schopny bez problémů mouky zlepšovat podle požadavku konkrétního zákazníka. Tak je to i v našem případě. Ale mluvíme tu o moukách pro klasické velké pekaře a ne o moukách na kváskování. Pro zodpovězení na správnou míru, aditivy se rozumí především diasta – tedy ječmenná mouka – a vitamín C, které mění vlastnosti mouk podle požadavků především průmyslových velkých pekáren. Tato aditiva jsou velmi drahá a běžně se do malospotřebitelských balení nevyužívají. Dokonce ani rodinné malé pekárny takto upravené mouky nepotřebují. Pečou tam většinou majitelé a vysoce profesionální pekaři, kteří si poradí s jakoukoliv kvalitou a bez přídavků. Říká se, že dobrý pekař upeče i z špatné mouky, ale ta musí být vždy stejná, pokud si na ni zvykne a nemění se její kvalita během celého období, je s ní spokojený.

• Plánujete v budoucnu rozšířit mouky na kváskování např. o špaldové nebo bezlepkové?

Když jsme zahájili spolupráci s Naty a Danielou, naše společnost vybudovala první bezlepkový mlýn na Slovensku, kde si Naty a Daniela vyžádaly exkluzivitu při tvorbě nových bezlepkových kváskových mouk, s čímž jsme jednoznačně souhlasili. Důvodem byla jejich odbornost, zdatnost a hlavně trpělivost při vytváření nového produktu pro vás – zákaznice. Bezlepková výroba není velmi rozšířená, ale jak všichni dobře víme, je stále více lidí, kteří mají problém s „lepokem“. Věřím, že v krátké době se naše vize uskuteční. I zde chceme využívat co nejvíce slovenských plodin, jako je pohanka, kukuřice, amarant, hrách, které se pěstují i na Slovensku. Co se týče špaldy, na SR je více výrobců šp