zkoušeli bezmála 1 rok, kdy Naty a Daniela si pravidelně braly vzorky a kváskovaly. Všechny výhrady a poznatky jsme pak na společných setkáních konzultovali a řešili, z čeho vznikla tato edice mouk. Mouka na kváskování musí být především z vysoce kvalitní pšenice, tedy patří k exkluzivním moukám na trhu. Jako jediná exkluzivní řada se může pyšnit na slovenském trhu Značkou kvality SK. Mouka na kváskování má oproti běžným moukám vyšší parametry téměř ve všech ukazatelích. Mluvíme o ukazatelích pekařských vlastností, kde při výrobě chleba a pečiva formou kváskování je tato zvýšená kvalita velmi důležitá, a to proto, že jde hlavně o zrání těsta, které vyžaduje delší čas, protože těsto musí být stabilní během zrání. Mouka na kváskování má vyšší energii, stejně jako amylografické maximum, tj. enzymy v ní pracují pomaleji, což je žádoucí pro kváskování jako takové. Můžeme říci, že na svou práci enzymy potřebují delší čas. Další rozdíl mezi moukami na kváskování a běžnými moukami je ten, že s nimi pravidelně Naty a Daniela pracují a tímto způsobem je mouka pod neustálou kontrolou odbornic – vývojářek. Všechny velké změny, které Naty a Daniela zaznamenají, spolu konzultujeme. Pro ty zákaznice, které s touto moukou budou pracovat, se běžné problémy budou řešit mnohem snáze a Naty a Danielě si navzájem mohou odkomunikovat, protože Naty a Daniela tyto mouky velmi dobře znají.
- Odkud nakupujete obilí? Od slovenských nebo od zahraničních dodavatelů?
Mlýn Trenčan je na trhu 18 let a během této doby vždy preferoval nákup obilí od slovenských zemědělců. Jsme rodinnou firmou, která si uvědomuje důležitost podpory slovenského zemědělství a potravinářství. Co se týká kvalitních pšenic, už i dnešní slovenští zemědělci je umí v dostatečném množství vypěstovat, je o ně zájem i v zahraničí. Dosud nebyl ani jeden rok, kdy bychom museli přistoupit k nákupu kvalitních pšenic ze zahraničí. Co se týká potravinářského žita, jsou roky, kdy musíme přistoupit k nákupu potravinářského žita ze zahraničí, ale objem nákupu nikdy nepřesahuje 20 % celoroční potřeby Mlýna Trenčan. Je to z důvodu buď nedostatku žita na trhu, nebo jeho nízké kvality. Jsme slovenský mlýn a chceme spolupracovat se slovenskými zemědělci a vyrábět mouky pro slovenského spotřebitele.
- Zlepšujete kvalitu mouk nějakými aditivy nebo konzervačními látkami?
Když mluvíme o konkrétních moukách Kváskování, tak Naty a Daniela výslovně žádaly, aby mouky na kváskování žádné aditiva neobsahovaly. Takže tato edice mouk žádná aditiva neobsahuje.
Nicméně dnešní moderní mlýny – ať už na Slovensku nebo ve světě – jsou schopné bez problémů mouky vylepšovat podle požadavků konkrétního zákazníka. Tak je to i v našem případě. Ale mluvíme zde o moukách pro klasické velké pekaře, nikoli o moukách na kváskování. Pro uvedení věci na správnou míru, aditivy se rozumí především diasta – tedy ječmenná mouka – a vitamín C, které mění vlastnosti mouk podle požadavků především průmyslových velkých pekáren. Tato aditiva jsou velmi drahá a běžně se do malospotřebitelských balení nepřidávají. Dokonce ani rodinné malé pekárny takto upravené mouky nepotřebují. Pečou tam většinou majitelé a vysoce profesionální pekaři, kteří si poradí s jakoukoliv kvalitou a bez přídavků. Říká se, že dobrý pekař upeče i z nekvalitní mouky, ale ta musí být vždy stejná, pokud si na ní zvykne a její kvalita se během celého období nemění, je s ní spokojený.
- Plánujete v budoucnu rozšířit mouky na kváskování například o špaldové nebo bezlepkové?
Když jsme začali spolupráci s Naty a Danielou, naše společnost vybudovala první bezlepkový mlýn na Slovensku, kde Naty a Daniela si vyžádaly exkluzivitu při tvorbě nových bezlepkových kváskových mouk, s čímž jsme jednoznačně souhlasili. Důvodem byla jejich odbornost, zdatnost a hlavně trpělivost při vytváření nového produktu pro vás – zákaznice. Bezlepková výroba není velmi rozšířená, ale jak všichni dobře víme, je čím dál více lidí, kteří mají problém s „lepkem“. Věřím, že v krátkém období se tato naše vize uskuteční. I zde chceme využívat co nejvíce slovenských plodin, jako je pohanka, kukuřice, amarant, hrách, které se pěstují také na Slovensku. Co se týká špaldy, na Slovensku je více výrobců

Šárka Beranová (ověřený vlastník) –